V době, kdy Karolína Barič spolu s Kateřinou Eklovou, začaly poprvé přemýšlet nad tím, že by pořádaly přednášky o udržitelnosti pro architekty a investory, zdaleka nečekaly, kam až se se svým nápadem dostanou. Dnes působí jak v podnikatelském, tak i neziskovém sektoru a ukazují, jak se dá u nás stavět udržitelně. Co jim v jejich cestě nejvíce pomohlo a co by naopak udělaly jinak?
Kdy jste dostaly nápad na projekt Rethink Architecture?
Kateřina: Obě se věnujeme architektuře a udržitelnosti už od studií na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Poté jsme několik let pracovaly pro různé mezinárodní developerské firmy. A tehdy během praxe nám došlo, že je potřeba architektům i developerům v České republice ukázat, jak se dá stavět udržitelně.
Karolína: V listopadu 2019 jsem za Kateřinou přišla s nápadem, že bychom měly zorganizovat sérii přednášek o udržitelnosti pro architekty a investory. A že moje vysněné místo je CAMP – Centrum architektury a městského plánování v Praze.
Jak dlouho trvalo, než jste na projektu začaly reálně pracovat, a kdy jste ho vypustily do světa?
Karolína: V podstatě ten den, kdy jsme nápad poprvé prodiskutovaly. Oslovily jsme Českou radu pro šetrné budovy, společně jsme akce naplánovali na rok 2020 a zažádali o grantové financování. Následně jsme se domluvily i na spolupráci s CAMPem, takže můj sen se splnil za pár měsíců, a to v březnu 2020, kdy proběhla první přednáška.
Kateřina: Zkrátka jsme na nic nečekaly a pilotní projekt byl na světě. S Karolínou už spolupracujeme mnoho let, spoluzaložily jsme ještě s Marií Bauerovou studentský klub ŠTUK na Fakultě stavební ČVUT, spolupracovaly jsme na návrzích interiérů a jsme zvyklé nápady okamžitě realizovat v praxi.
Jaké byly začátky vašeho podnikání?
Kateřina: Netradiční. Rethink Architecture totiž prošla přeměnou z malé neziskové osvěty iniciované námi dvěma na expertní organizaci, která má podnikatelskou i neziskovou větev. Momentálně je nás v interním týmu 15 a spolupracujeme s řadou dalších expertů.
Karolína: V našem podnikání se zaměřujeme na vzdělávání a konzultace v udržitelné architektuře a real estate. Právě dokončujeme MVP databáze udržitelných technologií, řešení v architektuře a jednáme s prvními klienty. Působíme i v naší sesterské firmě ZERO Architecture, která navrhuje udržitelnou architekturu a zpracovává strategie udržitelnosti či environmentální certifikace pro developerské projekty.
Jaké informace pro vás byly pro rozjezd nejdůležitější a jak jste se k nim dostaly?
Karolína: Nejvíc nám pomohly účasti v akcelerátorech, kde jsme se od mentorů dozvěděly spoustu tipů, jak podnikat. Prošly jsme například programem ClimAccelerator Beyond od Impact Hub, který nás nastartoval ke startupovému přemýšlení o naší databázi a také se věnoval zvýšení našeho pozitivního dopadu na klima. A v akcelerátoru Start It ČSOB nás nadchnul individuální přístup mentorů a organizátorů, kteří nám v našem podnikání radí doteď.
Kateřina: Také jsme absolvovali pilotní běh StartupBox Academy a používáme aplikaci StartupBox. Kromě toho existují i akcelerátory pro neziskovky jako je 3-2-1 dílna se skvělou komunitou lidí nebo Google Growth Academy for NGOs. Zkrátka jsme prošly mnohými z programů, na které jsme narazily a sbíraly tak podnikatelské know-how i zpětnou vazbu na naše aktivity. Občas to bylo časově náročné, ale stálo to za to a každý den z toho čerpáme.
Co bylo nejtěžší a co byste udělaly zpětně jinak?
Karolína: Nejtěžší pro nás byl moment, kdy jsme dlouze zvažovaly, jestli a v jaké formě oficiálně založit naši organizaci. V architektonickém oboru jsme totiž slyšely názory, že nezisková činnost by se měla dělat zadarmo a na udržitelnosti by se nemělo vydělávat. Ve zmiňovaných akcelerátorech nám ale mentoři ukázali, že je to přesně naopak a potvrdili nám tak náš postoj. Zpětně bychom asi nemusely ztrácet tolik času váháním a řešením toho, co si o nás ostatní pomyslí.
Kateřina: Pro mě bylo náročné i to, že jsem byla zároveň zaměstnaná v developerské firmě, i když v tu dobu jsem byla na rodičovské dovolené s ročním synem. Musela jsem se rozhodnout, jestli chci založit vlastní s.r.o. a v tu chvíli také ukončit pracovní poměr, čímž mi ale skončila rodičovská dovolená, i když o dítě stále pečuji napůl s manželem. Proto bych už si na začátku rodičovské nastavila čerpání rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte. To je taková rada pro podnikající rodiče.
Co jste si myslely, a nakonec to bylo úplně jinak?
Karolína: Myslely jsme si, že MVP vytvoříme během 4 měsíců a pak ho spustíme. Tak to bylo úplně jinak, nakonec ho spouštíme asi po roce.
Kateřina: Taky si pořád naivně myslíme, že zvládneme asi tak 30 akcí a projektů najednou. A zjišťujeme, že to všechno najednou stíhat nejde a některé projekty tak odkládáme. Snad se brzy dostaneme k tomu, že budeme mít samy k sobě reálná očekávání.
Co byste doporučily budoucím startupistům?
Kateřina: Ať se toho nebojí a pustí se do realizace svého nápadu. Ale zároveň ať si nechají poradit a poslouchají své zákazníky a mentory – třeba v nějakém akcelerátoru.
Karolína: Ať' se nezamilují do svého prvotního nápadu a nebojí se jej na základě zpětné vazby upravovat a měnit. A také ať nezapomínají na sebe a na work–life balance. Když je člověk nadšený, pracuje na tom, co ho baví, často se pak práci věnuje na 150 %, ale to může být z dlouhodobého hlediska pro vlastní zdraví krátkozraké.
Rok, kdy holky začaly přemýšlet nad tím, že by měly zorganizovat sérii přednášek o udržitelnosti pro architekty a investory.
Proběhla jejich první přednáška ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování v Praze.
Působí jak v podnikatelské, tak i neziskové sféře. V interním týmu je jich už 15! S dalšími spolupracují externě.
